Usneslo se to v Parlamentu - tedy v tom našem, samozvaném, chlumském. Bylo to opravdu pozdvižení, když tam zaznělo -   „Hele, víte, že ta naše vesnička je opravdu nejstarší v širokém okolí? Povídali to památkáři, když tady byli v kostele. Brzy to prý bude 900let!!!“  Ano, takové významné výročí zasluhuje něco opravdu mimořádného a se stoupající hladinou alkoholu se nápady jen hrnuly. Postupně jsme se usnesli na velkolepé letní oslavě hned na začátku prázdnin - třeba na Husa, s obligátním pečením buřtů a nebo, že bychom na Husa pekli husu? Ale ne! Zůstaneme u buřtů a upečeme Husa! Tedy zinscenujeme scénu upálení Mistra Jana Husa. A vezmeme to pěkně podle toho historického filmu! S Husem nebude problém - soused modelář jakoby z oka vypadl Zdeňku Štěpánkovi z onoho filmu, takže toho živého Husa máme a je už na něm, jestli si na hranici stoupne sám, anebo si pořídí za sebe nějakou náhradu. Hodně vesele a nadšeně jsme si rozdali role.
 
Druhý den už to nadšení poněkud vyprchalo, ale škoda nechat tak nádherně ujetou myšlenku vyšumět, když zbývá dořešit jen takovou maličkost – co na sebe! Propátrali jsme nabídku historického oblečení na internetu a došli k tomu, že to tedy bude voříšek. Chlumáci mají nápady a nadšení, ale s realizací a s penězi je to horší. Bylo mi jasné, pokud se má slavnost přiblížit těm velkolepým plánům, nesmí chybět kostýmy a pokud je tam chci mít, musím je také obstarat.  Ušít? To si moc nepomůžu, když metr bavlny stojí přes stovku a té práce!!!! Třeba by šlo využít něco hotového  - nějakou dlouhou sukni, vestu, blůzu, nějak to upravit a spíchnout něco na hlavu a bude středověk, jako když vyšije! Vyrazila jsem na lov do sekáčů a přinesla domů nějakou tu sukni a blůzu. Začaly vznikat první „kostýmy“ z toho co jsem kde našla. Tady se to musí nastavit, tamhle přešít, sem dát šněrování, tuhle našít mašle a ještě něco na hlavu.
  
 Nejdřív, že bude kostýmů jen pár, ale pak se přišly další sousedky, že chtějí taky kostým, když ho bude mít Božka, nebo alespoň nějaký ten čepec, a tahle sukně by byla dobrá jen jí tak o 15cm v pase povolit a dole trochu nastavit....a tady je pár vajíček... Běhala jsem po sekáčích a hledala kdejaký kousek látky, který by se dal využít. Na pánské kostýmy padla všechna stará prostěradla, co doma byla – zvolila jsem pro jistotu univerzální velikost na „slona“ protože pánové se neradi měří. A ještě kápě pro katy a co si vezme na sebe  Zikmund a Žižka?... A do čeho oblékneme děti?
A  chlapi, že by potřebovali ještě něco přes tu košili  a že musí nezbytně mít kostým i superbába Hrušková (míry 140,140,140)  a stará teta  Běhalová, že by šla taky.... Když je i osmdesátiletá paní ochotná se navléknout do kostýmu, vylézt do kopce a jít dělat „historické“ křoví, tak to se opravdu nedá říct ne.  
Všichni se těšili a hledali, čím by své kostýmy vylepšili a  já šila a šila ....  dobře mi tak, když jsem si to vymyslela. Nakonec jsem měla na svědomí víc než 30 kostýmů.

Slavnost byla naprosto úžasná. Hus se překonal a vymodeloval sám sebe tak dokonale, že nám ho bylo líto upálit, Žižka si vyrobil meč i palcát, Zikmund byl opravdu liška ryšavá a ženy z lidu lkaly a lomily rukama jedna báseň. Ještě „Hus“ ani pořádně neshořel a už se mi začali ozývat diváci, že by chtěli kostým také.
 A od té doby - tentokrát už pěkně s rozmyslem a beze spěchu - na svět přicházejí
Tety z Chlumské hory.  

A jaké jsou nejnovější kostýmy Tet z Chlumské hory? Podívejte se do mého obchodu 
Využijete při prodeji na trhu, měststkých slavnostech i dalších příležitostech.