Softshelka a moje!

Ušít takovou bundu, to není jen tak. Především střih. Odladěno na 2  mikinách a stejně jsem musela opět upravovat. Modrou barvu mám hodně ráda. Tahle je sice spíš světlá tyrkysová, ale i tak se mi docela líbí. A hnědá opticky zmenšuje a dělá zajímavý detail.

Při šití jsem zúročila všechny zkušenosti ze šití softhelu - hlavně dětských věcí. Chová se jinak než většina materiálů. Takže základní  poučka: džínová jehla a hodně utáhnout nitě!

Teď detaily: Bunda je na zip a má kytku lemovanou hnědým proužkem, doplněnou zapínáním na patentky. Ve švu mezi hnědou a modrou jsou kapsy.

Tady je zakončení zipu s krytkou proti poškrábání. Límec je posazený docela vysoko, tj. u bundy je jen minimální výstřih. Velice mi to vyhovuje. Límec nosím zapnutý a je kolem krku relativně utažený. Má ideální výšku, takže už ho neohrnuju a sahá příjemně pod krk.. 

Bunda se dole stahuje na gumičku s koncovkama. - dvě jsou vepředu u zipu a dvě dvojité koncovky v bocích, na stahování. Velmi praktické. 

Vnitřek límce je lemovaný stužkou z Farbenmix, včetně poutka. A ještě logo. Já to prostě neumím vyfotit a zas je to přepálené. 

S rukávy jsem si vyhrála. Především jsou lemované hnědou podobně jako  krytka zipu. Opět je to praktické, protože se bunda zrovna na tom místě nejvíc špiní a bledě modrá není z tohoto hlediska ideální barva. 

Také zapínání rukávů jsem ladila. Do širokých fouká, ale na druhou stranu umí docela regulovat teplotu pod bundou.   Takže to vyřešil pásek. Volně zapnutý sahá do půlky rukávu. A aby neodstával po celé délce, má ještě jednu patentku uprostřed. Zapnutý pásek je kolem dokola a přesně obepíná zápěstí i s mikinou pod bundou.


A ještě mi do ní krásně pasuje nosicí vložka - na moje Beco. Jen jí  má teď půjčenou kamarádka, tak to nemůžu nafotit. A Žížaláka už většinou nosím na zádech, tak jí ani moc nepotřebuju.