Dětský a rodinný penzion Permoník a chata Ťapka

Další z míst, kde jsme se rozhodli strávit víkend s dětmi. Prostě se třema raubířema za zadkem je to náročné a jet někam, kde není vnitřní herna, na to nemám nervy.

Musím říct, že Permoník byla dobrá volba. 


Permoník je dobře vybavená chata, kde kromě pokojíků s příslušenstvím najdete také jídelnu, posezení u krbu, vnitřní hernu a tělocvičnu. Vše čisté, upravené a vybavené pro děti (židličky, nočníky, postýlky, přebalovák...). V létě využijete i rozsáhlé venkovní zázemí s teráskou a hřištěm.



My bydleli na Ťapce, což je chata asi o 80m výš. Opět chválím vybavení, hernu a hlavně personál.
Pokojíky se stejně jako na Permoníku jmenují po pohádkových postavičkách. A ty jsou i vymalované na zdi. Co se týká vybavení pokoje, je dostačující. Postele i stolky i koupelna a hlavně velkoryse řešené pokoje, takže je tam prostor. Příjemná změna proti pidi pokojíkům ve většině podobných zařízení. Vešla by se postýlka nejen pro dvojčata, ale i paterčata. Ťapka je zrekonstruovaná, ale přesto je vidět, že třeba okna se budou měnit za plastová až někdy... 


Vnitřek Ťapky je taky moc fajn. Herna...

místnost u krbu s kanapíčky a vzadu vidět jídelna



Moc chválím místní kuchyni. Jídelní lístek není nějak obsáhlý, ale je moc příjemný, hodně jídel zaměřených na děti a co se týká kvality uvařených jídel, náš zmlsaný jazyk je ocenil vysoko.

Co se týká okolí a různých zážitků. U chaty je vlek, k dispozici půjčovna lyží i instruktor. V reálu ale nefungoval a lyžovalo se až o kus výš (prostě málo sněhu a mizel před očima). Permoník také nabízí různé animační programy převážně přes týden a nebo když je nějaký tématicky zaměřený víkend. My jsme žádný nezkusili. 
Výlet se dá podniknou buď do kopce (ke kostelu 1,5 km a dál na Pomezní Boudy) a nebo naopak dolů. To jsme zvolili my a nechali se vyvézt skibusem na Pomezky a pak dalším ke kostelu. Na Pomezkách je několik vleků a u kostela taky. Kvalitu sjezdovek jsme neocenili, zatím tvoříme pouze bobovací sekci. Každopádně od kostela jsme to sjeli na bobech až k chatě.

A ještě pár praktických informací. Chata se nachází (překvapivě) v kopci. To se na horách dá očekávat, že. Ale v praxi to znamená, že auto minimálně od podzimu do jara necháte na parkovišti u hlavní silnice a musíte se dopravit i se zavazadly nahoru do chaty. Přijede pro vás terénní auto a nebo skůtr, vyveze věci a případně i vás. Nicméně počítejte s tím, že signál telefonu v těchto končinách není moc spolehlivý a hlavně si ho napište na papír a nespoléhejte na to, že ho najdete v mailu. Nenajdete. Není signál... My dorazili až za tmy. Nemohli se chvíli dovolat, nevěděli kam jít... Ale každopádně jízda na skůtru se třema dětma za tmy - no,  některé zážitky si ráda nechám příště ujít. Ale lepší než to šlapat pěšky, takže dík za skůtr.
Ale dostávám se k hlavnímu problému Ťapky. Ťapka je v kopci nad Permoníkem. V hodně prudkém kopci, kam vede kamenitá cesta. Já už trochu tušila problém, když na webu psali "nevhodné pro samotné maminky". Ano, je to velmi nevhodné. Na Permoník vede (asi) asfaltka a auto to vyjede bez problémů. Na Ťapku....terénní auto to vyjede za sucha. V zimě skůtr jen se řidičem a zavazadly, ale musí být sníh. Takže naštěstí TAM  to skůtr s věcma vyjel. My šlapali se řvoucíma dětma pěšky do kopečka sněhem. Ale dobrý. Průšvih nastal při odjezdu. Sníh tál a tál, auto nemělo v břečce šanci, na skůtr bylo málo sněhu. Navíc to přes noc namrzlo. Takže klouzačka dolů s těžkýma taška byla poněkud adrenalinový zážitek. 


Celkově Permoníka a Ťapku hodnotím pozitivně. S menšími dětmi rozhodně doporučuju Permoníka hlavně v zimě. Vyhnete se tak komplikacím s lezením do kopce sněhem.